Kódím.cz
10

Konfigurace Webpacku

Hlouběji se seznámíme s nastavením Webpacku pro různé situace

Nastavení Webpacku

Ve všech našich Reactových projektech v tomtu kurzu používáme pro sestavení výsledného projektu Webpack. Ten vždy pracuje tak nějak tiše na pozadí a dělá za nás nějakou tajemnou magii, o které moc nepřemýšlíme, dokud dobře funguje, a zoufáme si, když se něco rozbije.

Do kompotencí každého zkušenějšího webového vývojáře patří vědět alespoň základně, co Webpack dělá, jak to dělá, jak jej nastavit pro konkrétné projekt a jak vyřešit případné potíže, kterých je vždy pestrá nabídka. Je tedy na čase pustit se hloubějí do vod zatím neprobádaných a lépe se s tímto nástrojem seznámit.

Testovací projekt

Abychom si vyzkoušeli, jak přesně Webpack funguje, vytvoříme si úplně základní projekct v prostředí Node.js a NPM. Založíme si někde na disku složku s názvem wpsandbox a uvnitř spustíme

npm init -y

Tento příkaz vygeneruje základní package.json.

Webpack slouží především ke spojování více JavaScriptových souborů do jednoho. V projektu proto vytvoříme složku src a v něm soubory index.js a greet.js, které se později budeme snaži spojit.

greet.js:

export const greet = (name) => {
  return `Hello ${name}!`;
};

index.js:

import { greet } from "./greet.js";

document.querySelector('#app').innerHTML = `
  <h1>${greet('World')}</h1>
`;

Nyní nainstalujeme Webpack jako vývojovou závislost (přepínač -D).

npm install -D webpack webpack-cli

Tímto jsme Webpack nainstalovali lokálně jako závislost do našeho projektu. To mimo jiné znamená, že Webpack nemůžeme spustit jen tak v terminálu příkazem webpack. To bychom jej museli nainstalovat globálně do operačního systému a tomu je dobré se spíše vyhnout, ať si systém nezaplavelujeme zbytečnými balíčky.

Abychom mohli Webpack spouštět lokálně, je potřeba vyrobit si v package.json nové skripty

"scripts": {
  "build": "webpack --mode=development",
  "build:prod": "webpack --mode=production",
},

Skript build vygeneruje výstup vhodný pro vývoj, skript build:prod generuje výstup vhodný k produkčnímu nasazení. Rozdíly si ukážeme později v lekci.

Nyni musíme pomocí konfiguračního souboru Webpacku říct, co má dělat. Vytvořím tedy vedle složky src soubor webpack.config.js. Na začátek může být jeho obsah extrémně jednoduchý:

module.exports = {
  entry: './src/index.js',
  devtool: false,
  output: {
    filename: 'bundle.js',
  },
};
  • Pomocí vlastnosti entry Webpacku říkáme, od kterého JavaScriptového souboru má začít zpracování našeho projektu.
  • devtool: false říká, že chceme výstup, který je jakž takž čitelný pro člověka. Bez tohoto nastavení se v tom, co Webpack vygeneruje, nedá vůbec vyznat.
  • Pomocí vlastnosti output Webpacku říkáme, kam se má uložit vygenerovaný výstup Vlastnost filename udává název výsledného vygenerovaného souboru.

Nyní můžeme spustit vývojové sestavení

npm run build

Webpack nám vytvoří složku dist a v ní soubor bundle.js. Na vlastní nebezečí do něj můžete nahlédnout. Po delší snaze se vám v něm možná podaří najít i útržky vašeho kódu obaleného spustou technických věcí, kterým rozumí jen ti nejzasvěcenější.