Podmíněný výběr

Podmíněný výběr

Nyní si vyzkoušíme jeden z hlavních nástrojů zpracování dat, a to je psaní dotazů. Logika psaní dotazů je v různých prostředích stejná, liší se pouze to, jak ji provádíme. Podívejme se na konkrétní příklady.

Budeme se dále věnovat potravinám, tentokrát jejich výživovým hodnotám. Data jsou uložena v souboru food_nutrient.csv. Níže je stručný popis sloupců tabulky.

• id: Identifikační číslo záznamu.
• fdc_id: Identifikační číslo potraviny, ke které se vztahuje živina.
• nutrient_id: Identifikační číslo živiny.
• amount: Množství živiny v potravině.
• data_points: Počet datových bodů použitých pro výpočet průměru.
• derivation_id: Identifikační číslo metody, kterou byla hodnota živiny odvozena.
• standard_error: Standardní chyba měření množství živiny.
• min: Minimální hodnota množství živiny nalezlá v potravině.
• max: Maximální hodnota množství živiny nalezlá v potravině.
• median: Medián hodnot množství živiny v potravině.
• footnote: Poznámka nebo dodatečné informace o živině.
• name: Název živiny.
• unit_name: Název jednotky, ve které se měří živina.
• nutrient_nbr: Unikátní číslo identifikující živinu nebo potravinovou složku​.

Všimni si, že nevíme název potraviny, pouze její identifikační číslo. To je stejné jako v předchozí tabulce. Abychom ve výstupu viděli i názvy potravin, je potřeba obě tabulky propojit, což si ukážeme v další lekci.

Co vlastně umí série

Již jsme si říkali, že ne vždy nás zajímají všechna data. Zopakujme si, že pokud chceme vybrat jen sloupec a zachovat všechny řádky, zpravidla použijeme výběr sloupců pomocí hranatých závorek.

import pandas as pd
food_nutrient = pd.read_csv("food_nutrient.csv")
food_nutrient.head()

Podívejme se na sloupec name, který obsahuje názvy jednotlivých výživných látek.

food_nutrient["name"]

Nás by mohlo zajímat, jaké všechny výživné látky v datech jsou. K tomu nám snaží vidět každý název jenom jednou. Jinak řečeno, potřebujeme unikátní hodnoty. K tomu můžeme využít metodu .unique().

food_nutrient["name"].unique()

Též může být zajímavé, kolikrát máme o některé z výživných látek informaci. K tomu můžeme použít metodu .value_counts(). Ta nám pro každou výživnou hodnotu zobrazí, kolikrát se v tabulce vyskytuje.

food_nutrient["name"].value_counts()

Podmíněný výběr

Při zpracovávání dat podmínkám rozhodně neutečeš. Podmínky jsou velmi užitečné, protože bez nich bychom museli pracovat se všemi daty, co jsme dostali, což není vždy žádoucí.

• Data často obsahují chyby, která vzniknou třeba špatným nastavením stroje nebo překlepem pracovníka, který je zadával. Pokud bychom chyby nechali v datech a dále s nimi pracovali, udělaly by nám tam pěknou paseku.
• Často chceme zpracovat jen část dat. Například u výživných látek nás můžou zajímat jen ty, které jsou zdraví prospěšné (chceme jich konzumovat nějaké doporučené množství), nebo naopak ty zdraví škodlivé (chceme jich konzumovat co nejméně).

V jazyce SQL píšeme podmínky za klíčové slovo WHERE, v Excelu můžeme použít funkce Filtr atd. V pandas můžeme použít metodu query nebo zápis s využitím hranatých závorek.

Uvažujme například, že nám jde o obsah hořčíku (Magnesium), protože naším úkolem je doporučit potraviny lidem s nedostatkem hořčíku. Nejprve potřebujeme formulovat podmínku. Ta bude vypadat takto food_nutrient["Magnesium"] == "Magnesium, Mg". V podmínce máme sloupec, na který se ptáme, a porovnání s řetězcem. Používáme operátor na kontrolu rovnosti (==). Zkusme si zadat samotnou podmínku a podívejme se na výsledek.

Název zadáváme včetně chemické značky, protože tak je to v původních datech.

food_nutrient["name"] == "Magnesium, Mg"

Pokud si vzpomeneš na hodnoty typu bool, víš, že můžou nabývat pouze dvou hodnot: True (pravda) a False (nepravda). Při použití operátorů pro porovnávání vždy získáme hodnotu typu bool. Nyní použijeme poměrně svérázný zápis pomocí hranatých závorek. Podmínku, kterou jsme formulovali v předchozím kroku, vložíme do hranatých závorek, před kterou vložíme název tabulky food_nutrient. Tento zápis provede následující:

• Z původní tabulky food_nutrient vybere ty řádky, které vyhovují podmínce, tj. ty, které měly při předchozím zápisu hodnotu True.
• Výsledek uloží do nové tabulky magnesium. Výsledná tabulka bude obsahovat všechny sloupce z původní tabulky, ale pouze ty řádky, které vyhovují podmínce.

magnesium = food_nutrient[food_nutrient["name"] == "Magnesium, Mg"]

Popisná statistika

Pokud pracujeme s číselnými ukazateli, je dobré podívat se na ukazatele popisné statistiky. Ač to může znít hrozivě, jsou to hodnoty, se kterými se setkáváme poměrně běžně. Zjistíme je pomocí metody describe(). Metodu je možné použít pro více sloupců, ale ne vždy dávají smysl. Například pro sloupec fdc_id nemá smysl hodnoty počítat, protože to jsou číslá označení ("pojmenování") jednotlivých potravin.

Též by nemělo smysl použít metodu .describe() pro všechny řádky najednou, protože by došlo k promíchání dat o různých živinách, navíš měřených v odlišných jednotkách.

magnesium["amount"].describe()

V datech se zobrazují tyto hodnoty:

• count: Počet hodnot.
• mean: Aritmetický průměr hodnot.
• std: standard deviationSměrodatná odchylka. Pomocí ní měříme variabilityrůznorodost dat.
• min: Nejmenší hodnota.
• 25%: Toto číslo rozděluje data na 25 % menších hodnot a 75 % větších hodnot.
• 50%: Medián. Jde o číslo, které by leželo přesně uprostřed seřazených hodnot, tj. rozděluje data na 50 % menších hodnot a 50 % větších hodnot.
• 75%: Toto číslo rozděluje data na 75 % menších hodnot a 25 % větších hodnot.
• max: Největší hodnota.

Naším úkolem je vybrat potraviny, které mají vyšší množství hořčíku. K tomu opět využijeme dotaz. Uvažujeme, že nás zajímají potraviny, které mají více než 100 gramů hořčíku.

magnesium_limit = magnesium[magnesium["amount"] > 100]

Spojení více podmínek

Nyní uvažujme, že chceme spojit více podmínek dohromady. U některých živin může být například vhodné nekonzumovat jich příliš malé, ale ani příliš velké množství. Uvažujme například vápník. Nejprve si vytvoříme tabulku, která bude obsahovat data pouze o vápníku. Postup je stejný jako v předchozí části.

calcium = food_nutrient[food_nutrient["name"] == "Calcium, Ca"]

Naším úkolem bude vybrat potraviny, které mají mezi 30 a 500 mg vápníku. Vepíšeme do hranatých závorek obě podmínky. Každou z podmínek vložíme do kulatých závorek. V našem případě chceme, aby byly splněné obě podmínky, proto mezi ně vložíme symbol &.

calcium_limit = calcium[(calcium["amount"] > 30) & (calcium["amount"] < 500)]

Podmínek můžeme zkombinovat i více, například tři. Předchozí dva kroky můžeme díky tomu spojit do jednoho, tj. z původní tabulky food_nutrient vybereme řádky, které:

• mají ve sloupci name hodnotu "Calcium, Ca",
• mají ve sloupci amount hodnotu větší než 30,
• mají ve sloupci amount hodnotu menší než 500.

Mezi každou dvojici podmínek vložíme symbol &, tento symbol tedy použijeme dvakrát.

calcium_limit = food_nutrient[(food_nutrient["name"] == "Calcium, Ca") & (food_nutrient["amount"] > 30) & (food_nutrient["amount"] < 500)]

Pokud chceme, aby stačilo splnění jedné podmínky, použijeme symbol |.

Cvičení

Bonusy